Onkologické centrum Fakultní nemocnice v Plzni

V Plzni se opět konal, stejně jako v 51 dalších městech v České a Slovenské republice, Den architektury.

Letošní ročník se od těch předešlých trochu lišil. Namísto procházek po městě, se návštěvníci přesunuli přímo do „centra dění architektury“ – do budov. V rámci akce, která proběhla s podnázvem „My a domy“ mohli obyvatelé Plzně (a další nadšenci do plzeňské architektury) nahlédnout do 11-ti běžně nepřístupných objektů a jednoho veřejného prostoru s architekty, kteří stavby navrhli a s lidmi, jež v ní tráví svůj pracovní, rodinný nebo volný čas. Na závěr dne byla přichystaná prohlídka Domu hudby s architektem Pavlem Jobou, na kterou navazovala diskuze o současné plzeňské architektuře s přítomnými architekty (těmi, kteří prováděli po svých realizacích).

Já osobně jsem jako dobrovolnice pomáhala s organizací prohlídek v Onkologickém centru Fakultní nemocnice v Plzni. Zde prováděli nejen páni architekti Miloš Schneider a Jan Lacina, ale také pan Krasimir Vasilev – vedoucí radiologický asistent. Prohlídka tak měla dvě úrovně – architektonické řešení a provoz a fungování onkologického centra, které ke komplexní představě o této budově patří. I samotní návštěvníci stavby se také vyptávali na způsoby a délku léčby onkologicky nemocných.

Stavba je řešena ve dvou samostatných (ale propojených) hmotách. Vzhledem k tomu, že je umístěna ve svahu, je spodní část z velké části zapuštěna do země. Právě zde se nacházejí drahé a náročné přístroje (ozařovače, lineární urychlovače) pro léčbu pacientů. Přestože, kvůli bezpečnosti, jsou zde i 2 metrové zdi a prakticky celá léčebná část se nachází ve „sklepě“, pacient to nepozná. Střechou jsou až do druhého podzemního podlaží „proražena“ prostorná atria, ve kterých jsou i malé pobytové zahrádky. Do podzemních prostor, tak proniká velké množství denního světla. Místnosti jsou vymalovány a vybaveny velice pestrými barvami. Kombinuje se zde žlutá na stěnách s pastelově zelenými nebo fialovými sedačkami, oranžovou podlahou s červenými čtverci. Z uměleckého hlediska je to až příliš barevně překombinované, zde ale musel design ustoupit – důležité je, aby se zde pacienti, kteří jsou ve velmi nelehké životní situaci, cítili co nejlépe. Prostory nesmějí působit depresivně, architekti ve spolupráci se zaměstnanci se snažili navodit příjemné pocity – například právě již zmíněnou sluníčkovou žlutou.

Druhá část je vyhrazena pro lůžka pacientů. Od spodní je oddělena pobytovou terasou, která se nachází na její střeše a sloupy, na nichž je celá posazena. Působí tak levitujícím dojmem. Tato část budovy je 3 podlažní a na konci každého patra nalezneme společenskou místnost, jídelní koutek s kuchyňkou a vyhlídkový balkon pro pacienty. Ti se zde mohou potěšit výhledem na celou Plzeň.

Součástí stavby jsou i prostory pro studenty Lékařské fakulty. Přednáškový sál se promítá na terasu, kde tvoří částečně stupňovité hlediště – právě s pohledem na Plzeň. Zelená terasa, dřevěné hlediště i okolí stavby jsou volně přístupné. Zbytek je vyhrazen pouze pacientům, jejich rodinným příslušníkům a zaměstnancům.

Článek vyšel 17.10. na earch.cz: https://www.earch.cz/cs/revue/onkologicke-centrum-fakultni-nemocnice-v-plzni

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Produkty

V této rubrice nejsou žádné články.